Založit webové stránky nebo eShop
 

1. neoficiální web přerovské rockové kapely Forum II

Rozhovory 2

Rozhovor s Hugošem o nadcházející sezoně bigbítů (duben 2009)

 
Radek:
Ahoj Hugoši, tak jak se těšíš na letošní sezónu bigbítů s Forum II? Co máte nachystáno za změny a novinky pro letošní rok?

 

Hugoš: Nazdárek, už se nemůžu dočkat 30. května a prvního bigbítu, holt byla dost dlouhá pauza a začínám chytat abstˇák:) Nějaký novinky se chystají, ale přece nebudem všechno prozrazovat dopředu, to by nebylo žádný překvápko.

 

Radek: Letos začínáte docela pozdě (30.5.2009 - Bohuslávky), co zapříčinilo, že se nehraje už od března, jak bylo původně plánováno?

 

Hugoš: Je fakt, že začínáme trošku později, ale o to to bude intenzivnější, takže se mají fanoušci na co těšit. A důvody? Byly nějaký zdravotní komplikace a taky bylo zrušeno pár zábav ze strany pořadatelů.

 

Radek: Jak si se udržoval v kondici v zimní pauze, cvičil si nějak i sám předtím, než jste šli s kapelou do zkušebny?

 

Hugoš: Jasně, že jsem přes zimu nezahálel, každej pátek se u nás v dědince scházíme s klukama v hospůdce, vezmou kytary a zpívá se prakticky do rána, takže v tomhle směru docela slušnej trénink :)

 

Radek: Prozatím jsou tři změny v playlistu na bigbíty pro letošní rok. Vypustíte z tohoto důvodu nějaké tři jiné písničky nebo se bude hrát o tyhle tři navíc? A plánujete ještě nějaké songy přidat?

 

Hugoš: Mno, v podstatě už jsou čtyři nový kousky, budeme pracovat na tom, abych jich ještě pár přibylo. Jsou to dost náročný věci, takže nazkoušení jedné skladby zabere i tři, čtyři zkoušky. Vyřazovat asi budeme jenom pozvolna, jak budou přibývat další věci.


Radek: Jak probíhal výběr právě Axxis - Lady Moon, Kabát - Raci v práci, s. r. o. a Robbie Williams - Anděl (Angels)? Původně se zkoušela jiná písnička od Kabátu že?

 

Hugoš: Axxis máme v „hledáčku" už přes dva roky, takže k tomu není moc co dodat, Raky v práci jsme opravdu původně dělat nechtěli, ale po prozkoumání předchozí věci jsme usoudili, že Raci budou lepší volba a Anděli můj vybral tuším Eda s Karlem.

 

Radek: Od Karla vím, že Lady Moon budete zpívat v češtině a text k ní napsal Boroš, jenž píše drtivou většinu vašich textů. Boroš se nejspíše osvědčil jako dobrý textař, zhostil se toho sám a dobrovolně nebo se nikomu jinému v kapele nechce?:)

 

Hugoš: To je fakt, Jarda dělá většinu textů, prostě má na to hlavu, ale zase se musím přiznat, že jsme se víceméně dohodli, že si tentokrát textování rozdělíme, já jsem právě včera dopsal text na Gotthard - Master of Illusion a dalo mi to slušne zabrat, věc by se měla jmenovat Přízraky.

 

Radek: V minulém rozhovoru si mi říkal, že si série písniček stavíš sám, stejně tomu bude i letos?

 

Hugoš: No, sérky postavíme víceméně společně, ale já si většinou dělám konečné úpravy.

 

Radek: Přes léto vás čeká docela dost hodových, resp. předhodových zábav. Na tyto akce příjde i více lidí než normálně, vnímáš nějaké rozdíly mezi normální zábavou a hodovou?

 

Hugoš: Na hodových a předhodových zábavách je lepší jídlo a pití :)))


Radek: Co ty přes léto? Chystáš se na nějaké festivaly, koncerty apod.?

 

Hugoš: Nevím, jestli mi na to zbyde nějakej čas :( V práci bude asi dost záhul.

 

Radek: Už přes rok hraješ opět ve Forum II. Co se změnilo od doby, kdy jsi hrál v kapele tehdy (do roku 2003) oproti dnešní době? Mám na mysli např. fanoušky, jejich počet, místa zábav atd. Zkus vystihnout co postrádáš na dnešních bigbítech a co naopak je dnes lepší než dřív?

 

Hugoš: Vzhledem k tomu, že jsme už všichni zase o pár let starší, díváme se na bigbíty trošku jinak, ale tak nějak celkově vzato mi to připadá tak nějak lepší. Myslím, že svůj díl na tom má i basák Pepa, vnesl do kapely pohodičku.

 

Radek: Nějaký vzkaz fanouškům před začátkem letošní sezóny bigbítů?

 

Hugoš: Přijďte se podívat, my vás nezklamem :)

 

Díky za rozhovor.



Rozhovor s Pepu o muzice, o životě a spousta dalšíhon (duben 2009)

 
Radek: Ahoj Pepo, tak to vezmeme pěkně od začátku.Co ty a muzika jak a kdy si se k ní dostal a začal si hned drtit basu?:)

Pepa: K muzice jsem se dostal v osmé třídě na základní škole. Pochopitelně jsem začínal na španělku a pak jsem přešel na elektrickou kytaru. Na tu jsem hrál asi 15 let. Na basovou kytaru jsem přešel před osmi lety.


Radek: V jakých kapelách a kdy jsi hrál před Forum II?

Pepa: Moje první pořádná kapela byla kroměřížská Galera, se kterou jsem odehrál za osm let kolem 400 vystoupení ještě jako kytarista. Bylo to od roku 1991 do roku 1999. Pak to byla kapela TOP-GAL, což byla sestava složená z muzikantů Galery a Tip Top Q. Tento projekt trval rok. No, a na Vánoce roku 2000 jsem nastoupil už jako baskytarista do kapely Sheron. Tady jsem působil do začátku roku 2008.


Radek: Jak si se dostal k Forum II nebo kluci z kapely k tobě?

Pepa: Ke konci roku 2007 mě telefonoval Boroš a oznámil mi, že byl na výzvědy v Topolné, kde jsem hrál se Sheronem, aby si mě poslechl. Slovo dalo slovo a začátkem ledna mě navštívili i s kapelníkem Karlem. Sešli jsme se v hospůdce U Anděla v Kroměříži a u pivka jsme domluvili první společnou zkoušku.


Radek: Měl si kapelu Vaca band, což byla, předpokládám, kapela vedená tebou. Kdo byli tví spoluhráči a co tě přimělo k tomu založit si vlastní band? Hráli jste klasický bigbít nebo to bylo o něčem jiným?

Pepa: Kapelu Vaca band jsem vedl já a byl to boční projekt kapely Sheron. Většina muzikantů byla z této kapely a navíc tam byl basista a zpěvačka. Já jsem hrál sólovou kytaru. Hráli jsme klasický bigbít a navíc jako revival kapely Cramberries. Hráli jsme např. jako předkapela „slavných" Damiens.


Radek: Co sport, provozuješ nějakej aktivně?

Pepa: Aktivně provozuji akorát rybaření.


Radek: Co tvé povolání, v civilu jsi řidič autobusu. Prozraď fanouškům, na jaké trase tě můžou potkat a jestli jseš hodnej řidič nebo zlej, kterej nadává důchodcům a ujíždí na poslední chvíli dobíhajícím lidem?:-D

Pepa: Fanoušci mě můžou potkat na trase Zlín - Holešov přes týden a přes víkend Zlín - Kroměříž - Prostějov. Řidič jsem určitě hodnej, jen občas nějaký důchodce nebo opozdilec mě vyvede z míry. Úplně nejhorší jsou strašně chytrý ženský od padesátky nahoru, který by to odřídily samozřejmě líp než já, akorát smůla, že nemají řidičák. Ale jak říká náš kapelník Karel: „Hlavně zdraví, to je důležitý!"



Radek: Jaký máš hudební vzor a co za muziku posloucháš ve volných chvílích a kterou naopak vůbec nemusíš? Občas tě lze potkat v oblečení od Slipknot, jsou tvý favoriti právě oni?:)

Pepa: Ano, Slipknot se mi líbí, ale oblíbených kapel mám víc. Např. z cizích kapel Manowar, Sabathon, Nightwish, Sepultura, Korn. A z českých mám nejradši Arakain, Dogu, Vitacit a Törr. A vůbec nemusím české country.



Radek: V kapele všichni, až na Edu zpíváte sbory. Zazpívat si nějakou písničku sám tě neláká? Nebo už s tím nějaké zkušenosti máš?

Pepa: Ve Forum II na to nějak ještě nepřišla řeč. Ale v předchozích kapelách jsem zpíval i sólově. Největší zážitek se sólovým zpěvem jsem měl na Slovensku s kapelou Sheron, když jsem zpíval skladbu od populární slovenské kapely Horkýže Slíže L.A. song. Čekal jsem hrůzu, ale sál bouřil nadšením.


Radek: Máš v repertoáru Forum II vyloženě nějakou skladbu na kterou nedáš dopustit?

Pepa: Nejoblíbenější skladbou je samozřejmě Bigbít a z těch převzaných Čekám dál (Stratowarius Hunting)

Radek: Jak se u tebe projevuje zájem fanynek? Nějaká špatná, či dobrá zkušenost?

Pepa: Zkušenosti s fanynkama mám dobrý i špatný. Někdy zájem potěší, ale když tě vzbudí telefon o půlnoci s otázkami typu, Jak se máš? Co děláš? Chceš se mnou chodit? a Je mi patnáct!, tak to je opravdu masakr, při pomyšlení, že vstávám ve 4 hodiny do práce! Naproti tomu si s některými píšu třeba k Vánocům dodnes.

Radek: Co by si na závěr vzkázal fanouškům Forum II?

Pepa: Je mi jasný, že bez fanoušků není ani kapela. Proto děláme všechno pro to, aby muzika byla co nejkvalitnější. Myslím si, že v loňském roce se nám to celkem podařilo, tak snad i tento rok nezklamem!




Díky za rozhovor.

Rozhovor s Hugošem o muzice, o životě a spousta dalšího (listopad 2008)


Radek: Ahoj Hugoši, klasická otázka na začátek.Co ty a muzika? Jak si se k ní dostal, jaké byly tvoje začátky a stoupl sis rovnou za mikrofon?

Hugoš: Nestoupl vlastně. V Lověšicích vznikla jedna taková kapela a já sem tam dělal zvukaře. To byl ještě takovej mix, kterej měl dvě šavle a já sem zesiloval a zeslaboval zpěv, kterej tam vlastně nebyl(smích). Jednou onemocněl zpěvák a já už sem ty písničky znal nazpaměť, tak říkali, poď to pro jednou zazpívat a už sem u toho zůstal. To mi bylo nějakých 13 let a ta kapela se jmenovala Square (skvér), takže sem začínal doma v Lověšicích.

Radek: Bývaly jen zkoušky s touhle kapelou nebo jste byli už nějak i koncertně aktivní?

Hugoš: Hráli jsme na šibřinkách a podobně, ale nebylo to zrovna nejjednodušší, protože my jsme hodně hrávali Vysací zámek, což ty starší moc nebralo.

Radek: Pokud zavzpomínáš a vyjmenuješ kapely ve kterých si zpíval před Forumem a potom v tom meziobdobí?

Hugoš: Takže takovy ty kapely, který už hráli, jakože fakt hráli, tak byly Aliens v Beňově, nějaky dva nebo tři roky, potom byla Taxa, po ní Cobra a potom už mně překecal Roman Hambálek.

Radek: Takže do Formu si se dostal přes Romana Hambálka. Jak to probíhalo?

Hugoš: Roman zamnou přijel domů a ptal se mně jestli nechci jít do Forumu a tak sem mu říkal, proč ne. Takže jsem kývl, šťastnej celej z toho, že budu ve Forumu, to bylo v roce 1994 a byl jsem nejmladší v kapele.

Ono ve všech kapelách jsem byl většinou nejmladší. Třeba v Taxe tam byli kluci, kteří byli o 10 - 12 roků starší.


Radek: Ve Forumu jsi podruhé, stejně jako třeba kytarista Jarda ,,Boroš" Odložilík, kterej měl ale tu pauzu kratší. Proč to teda na poprvé nevyšlo a jak si se ocitl zpět u Forum II ?

Jarda tu pauzu měl kratší, skoro ani ne rok a já čtyři. V roce 2001 se rozdělila kapela Forum na dvě. Ve Forum II jsem hrál do roku 2003, takže 2 roky no a potom (odmlčí se) jsem byl odejit. Dostal jsem padáka ze dne na den. To bylo ve čtvrtek večer a v pátek měla být zábava, tuším v Prosenicích nebo Pavlovicích. Přijeli kluci, Karel mi dal výplatu a řekl zítra už nejezdi. Říkám: ,, Co je? Zrušená zábava?" Ne, už s náma nebudeš hrát. Důvodem prej bylo, že už jsem starej a netáhnu lidi. Starej jako lídr, že potřebujou novou tvář. Sehnali si člověka, kterej nám dělal bedňáka a okoukával u mě vlastně zpěv, jak dýchat a takovy věci.
Takže ten vyhazov, to byl trošku šok, to jsem i obrečel. Chtěl jsem jít do hospody,ožrat se, dal sem si dvě baňky a šel domů, protože jsem byl tak nasranej, že to ani nešlo. Ale co mně nejvíc nasralo, že mně nenechali rozloučit s lidma. Což se nedělá nikdy! Vždy když odcházel některej člen kapely, z jakýchkoli důvodů, tak ho nechali odehrát tři, čtyři kšefty, aby se rozloučil na těch skalních místech. Mně tady tu možnost nedali a to jim nezapomenu nikdy v životě. (dokonce, když jsem se vracel letos na jaře do kapely, tak mi Renča říkala, ty seš blázen. Jako že jsem úplně převrátil kabát tady tímhle, protože mně tenkrát tak nasrali a říkal jsem, že už nikdy v životě, leda by mně přeplatili nebo nosili všichni na rukách nebo lezli všichni po kolenách a odprosili-smích)

Radek: Když si se vracel zpět do Forum II, tak kdo byl ten, kdo za tebou jako první přijel a kdo tě přesvědčil?

Hugoš: To za mnou přišel Boroš, protože my jsme potom spolu asi rok hráli v Elkobandu v Holešově, takže on toho využil, že jsme spolu měli dobrej vztah a nenápadně do mně asi dvě hodiny hustil a vylezlo z toho, že se vrací do Forumu.

Přijel řešit jakože nějaky věci ohledně Elkobandu a náhodně tady během dvou hodin utrousil, že se vrací do Forumu, ale že beze mně tam nejde.

Když se ještě vrátím k tomu období ke konci v kapele,měl jsem taky svoje úlety tenkrát, nechoval sem se profesionálně, ale my nejsme profesionální kapela, takže tam se nikdo nechová profesionálně. Kluci mně vytýkali, že se po akci sbalím a jedu do prdele a takovy, ale co dělali oni? To samy (důrazně), akorát, že na mně to bylo víc vidět. Poslední dobou už to teda nebylo nejlepší, je pravdou, že tam byl chlast a podobně, ale když se podíváš na kluky, nechci nikoho jmenovat konkrétně, prostě ten chlast k tomu bigbítu patří, ale neříkám, že se to nemá dohrát, lidi příjdou a chtěj se bavit, třeba až do dvou a nejsou zvědavy, když se tam někdo válí po zemi a takhle… Na druhou stranu, ať si každém nejdřív zamete před svým prahem a pak teprve ukazuje na ostatní.

Nejvíc mně tenkrát nasralo, že přišli s tím, že už netáhnu lidi. V 94. roce, když jsem přišel do Forumu mně půl roku lidi nebrali, říkali jsme si, ty vole, to je v prdeli. Půl roku potom co jsem do kapely nastoupil šla návštěvnost ještě víc dolů, my jsme si říkali: „Hoši to byl špatnej tah". Ovšem po dalším půl roce se to všecko obrátilo a začali chodit kvanta a kvanta lidí, to byly prostě napráskany sály, hráli se super kšefty a po skoro 9ti letech příjdou kluci s tím, že v pátek už nehraju. Takže to byl vážně šok. Ovšem já jsem jim řikal upřímně, hoši podivejtte se, je to vaše rozhodnutí, dělejte si jak chcete.Dávám vám rok. Uběhly tři, takže předčili moje očekávání. Párkrát když jsem to překousl, tak sem se jel na ně podívat a kluci chtěli, abych si s něma zazpíval dvě, tři písničky, tak někdy sem svolil, někdy ne. Tam ještě taky bylo to, že se změnili někteří lidi v kapele a některy z nich moc nemusim, takže ještě tak. Třeba na post kytaristy tam byl místo Boroše někdo jinej a ten se s Borošem nedá srovnávat. Řeknu ti to takhle, Boroš je někde, jako muzikant hodně vysoko na žebříčku a nějakej Slimařík je hodně vespod. Klidně, ať si to přečte, já si za svým názorem pevně stojím(smích).



Radek: Prezentuješ se ještě někde jinde kromě ve Forum II?

Hugoš: Ne, vrátil jsem se s tím, že pokud to mám znova dělat, tak naplno v jedné kapele.

(I když je pravda, že teď mám něco z Prahy od jedné kapely. Měl bych jim nazpívat celou desku kompletně, ale hrát, už by hráli s někym jinym. Takže to nechápu k čemu to ale je. Má se totočit u Miloša Doležala, kde jsme točili i dvě desky my s Forumem a vlastně Miloš jim doporučil mně jim, ale nechápu co to má za význam vůbec.)

Radek: Co série písniček? Stavíš si je sám? Nebo jak to máte v kapele?

Hugoš: Když jsem se vrátil do kapely, tak jsme valnou část těch sérii překopali a postavili jsme to tak, aby třeba z 8 písniček nebylo 6 hodně těžkých věcí na zpěv a 2 lehčí, ale aby to byly 4 a 4. Protože když ti v 23 hodin odejde hlas, tak si tam můžeš do dvou šmidrlikat nějaky pičovinky, ale to je tak všechno. I když není těch písní nějak moc těch lehčích. Možná pár věcí od Olympicu a ještě asi tři, čtyři, který jsou takový oddechový. Teď jsme třeba udělali Dream On od Nazareth a to je teda záhul. A teď vlastně v Prosenicích (pozn. 18. 10. 2008) jsme si to vyzkoušeli na zvukovce jednou a pak se to hrálo hned na ostro.

Samozřejmě mně potom někteří nezapomněli vyčíst, že jsem to zpíval z papíru. Tuhle písničku jsem se měl původně naučit v češtině od Karla Gotta (Dřív já), ale protože ta písnička v češtině stojí za hovno, tak jsem se ji naučil v originále a už jenom to frázování, abych to zazpíval tak jako zpěvák z Nazaretu, je tak těžký….., každou sloku, každej refrén jinak frázuje, jinak zakončuje, a to potom někdo nepochopí, že už jen tohle je tak těžký, že to, že mám nějakej papír v ruce, je úplná banalita.

Radek: Teď je tu jedna taková otázka, na kterou se tě už ptalo asi hodně lidí, ale přesto… Jak si přišel ke svojí přezdívce?

Hugoš: Na to se mně ptá skoro každej, ale seš teda první, kterej se mně ptá jako takhle do interview. Když to ještě trošku obejdu, to sem hrál ve Forumu už asi 6 let, to se hrávalo takových 110 - 120 kšeftů za rok a po těch skoro 6ti letech, když bylo 26. srpna, to je den, kdy má svátek Luděk, tak jsem donesl flašku a kluci se mně ptali na co nesu tu flašku a já říkám: ,,Mám dneska svátek", a oni říkaj: ,,No počkej, ale Hugo je 1. dubna na apríla". Řikám: ,,No šak to je, šak to nosim flašku". Tak co je? Ty máš narozky? Ne, ty mám 17. ledna. Tak na co nosíš 26. srpna flašku? Říkám: ,, No na Luďka". Na kterého? No na mně ty vole(smích). Ty seš Luděk? Jasně (smích). Na další akci sem musel přinést občanku a pak už věřili (smích).
Ale jak to teda vzniklo… to sem byl první rok na prumce (kde jsem vydržel ten první rok, pak jsem se nepohodl s ředitelem a musel odejít) a jeli jsme na lyžák, přijeli jsme z lyžáku a zrovna v televizi běžel večerníček Hugo z hor a všichni: ,, Ty ses vrátil z hor Hugo". Tak se to chytlo a tu přezdívku už mám 20 let (úsměv). A do dněška v práci mně nikdo neřekne jinak než Hugo, Hugošu a kluci v kapele taky všichni.

Holky z Dolního Újezda mně udělaly takovou pěknou přezdívku, kterou používám jako nick na icq Hugito. To byla tenkrát zas nějaká debilní reklama v televizi… diskýto, čokyto… tak mně začaly říkat Hugito (smích).

Radek: Kdy a proč sis ostříhal vlasy?

Hugoš: Něco ti prozradím těďka. Pokud to podmínky dovolí a práce, tak si nechám narůst řepu. Takovou délku jakou sem měl před pěti, šesti rokama si zase nechám narůst. A proč sem se teda ostříhal? Triviální důvod… začali jsme spravovat barák, všude omítka, prach atd. a už i mně osobně to začalo vadit, protože dvakrát, třikrát denně si umývat hlavu, mně nebavilo. Takže jednou, když byla Renča u holiče udělat si melír, tak jsem čekal venku na ni a říkám si: ,,Sakra, já to shodím". Samozřejmě všichni smích, nevěřili. Holička říkala, to nemyslíte vážně… a jak to chcete? Zastřihnout konečky nebo jak? Řikám: ,,Ne, strojkem". A ona: ,,A kde strojkem?". Řikám: ,,Všude, vzadu, vepředu, na nějakej pěknej účes. Dokonce se mně holička ptala jestli si může ty vlasy nechat, tak sem ji řekl, že samozřejmě. Nechala mně vzadu takovej copánek, kterej mně spletla a říkala stejně to shodíte do týdne. Odpověděl jsem, že neshodím, že jsou to moje vlasy, ktery mně rostly od vojny. Za tři dny jsem tam byl znova, že chci jako ten ocásek usřihnout (úsměv).

Radek: Taková mezi otázka. Kde si byl na vojně?

Hugoš: V Lipníku a ve Strašicích u Rokycan. My jsme byli první ročník, kterej měl vojnu skrácenou jen na rok. Když jsme nastoupili, tak byla ještě na rok a půl a ze dne na den jsme přisli o 80 dnů a měli jsme to jen na rok. Tak to byly cely kasárna našrot (smích).


Radek: Máš nějakej pěveckej nebo hudební vzor?



Hugoš: Teďka momentálně asi už 5 let zpátky Petr Kolář.Býval to Kamil Střihavka, to je pro mě zpěvák číslo 1 pořád, ale i když vždycky mně serou ti zpěváci kteří jsou výborní ale jenom kvůli prachům a komerci začnou dělat ty muzikály a takovyhle věci. I Pepa Vojtek býval dobrej kdysi jako člověk, ale těma muzikálama a tou komercí se tak sprasil, že dneska už je to bohužel ,,děvka prodejná" a Kolář se tomu taky velice rychle blíží.



Radek: Váš poslední oficiální počin na CD, který je oficiálně natočen je Prokletej pláč, kterej je z roku 1998, čili ještě z doby původního Forumu a točili jste ve studiu u Miloše Dodo Doležala. Jak ste se k němu dostali nebo on k vám?



Hugoš: My jsme tenkrát párkrát s Vitacitem hráli a Miloš, když nás slyšel, tak říkal: ,,Hoši, nechcete přijet ke mně natočit desku?". V Čechách je bígbítu jako takovyho hodně po málo a Miloš, ač je z Čech, tak je srdcem Moravák a je strašně zapálenej pro ten bigbít. Tenkrát nám za natáčení, byli sme u něj 3 týdny, plus týden mástering, a bylo jedno jestli točíme v osm ráno nebo ve tři v noci, dal úplně směšnou částku, jiny kapely tam platili třeba troj až čtyřnásobek, protože Miloš je vážně zapálenej pro bigbít, kteryho je u nás málo. Tenkrát nám strašně Miloš pomohl, ač jsme už měli udělany nějaky aranžmá, tak valnou část překopal a poradil nám jak na to. On je vůbec výbornej člověk. Takovej cit pro muziku jako má Miloš má v republice snad už jen Kocáb, Hapka, Horáček a ještě Pavlíček.(smích)



Radek: Jak vnímáš rozdíl mezi hraním venku na place a vevnitř v kulturácích?



Hugoš: Tak nejlepší jsou venkovní akce, to ti každej muzikant potvrdí. Ale nadruhou stranu, mám rád třeba Troubky. Nemám rád jakože ten sál, ale to podium, protože tam když pustíš muziku z cédečka a nebo zahraješ, tak téměř (důrazně) nepoznáš ten rozdíl. Špičkovej zvuk. To samy byla třeba Horní Moštěnice, hodně podobny jsou třeba Pavlovice atd. Ale každopádně si myslím, že jak to prostředí, tak i ta atmosféra venku je lepší. V sálech je to takovy komornější.



Ještě ti k tomu ale něco řeknu. Myslim si, že dneska už tolik nezáleží na kapele, ale hlavně na pořadatelích. Pokud je špatnej pořadatel a skurví prostě akce, ať špatným chlastem, velkym vstupným, špatným přístupem k lidem nebo čímkoli, tak ty lidi se tam odnaučí chodit. Vem si, třeba na Veselíčku, je hrozny podium pro zvučeny kapely, bylo by vynikající pro akusticky kapely, ale to my nejsme, prostě všecko tam slyšim dvakrát, dvoje basy, dvoje bicí, prostě všechno. To je taková daň za to, že jinak jsou na Veselíčku špičkovy akce, o tom se nemá cenu snad ani bavit, prostě atmosféra je tam vždycky špičková (úsměv).

Letos jsme měli největší návštěvnost právě na Veselíčku, když tam bylo něco přes 800 platících, což si myslím, že by nám mohla závidět spousta profesionálních kapel.

Hráli jsme před x rokama s Dogou v Horní Moštěnici a přišlo tam nějakých 600 - 700 lidí a když jsme potom s nima kecali, zpěvák z Dogy nám říká, jako ty lidi přišli na nás? A já mu řikám, jako Romane nezlob se, ale na nás sem chodí běžně 400 - 500 lidí a třeba do Prosenic někdy až 1 500. A on říká: ,,Tak to vám hoši závidím, toho se držte".

Myslím si, že ještě tady ta střední Morava, hlavně to Přerovsko, Kroměřížsko, Zlínsko si na ten bigbít rádo zajde, že se tu bigbít pořád drží a zaplať pánbůh zato.



Radek: Co ty a tetování?



Hugoš: Dívej se ,tak hlavně záleží kam a jaky. Možná, že budu trochu konzervativnější v tomhle směru i když nejsem nejstarší ještě, ale budiž. Řeknu ti to takhle, tetování proč ne, třeba na rameno několika centimetrovyho nějakýho lva nebo takhle, proč ne, ale tetování přes cely záda nebo pupek… nevim… jako tobě se to třeba ve třiceti líbí, v padesáti to bude vypadat hrozně, ale máš to na celej život… jsou teda nějaky redukce, šlo by to sundat, ale nevim, to já moc neuznávám tohle jo. Neřikám, někam kousek si dát na rameno nebo podobně fajn, ale nejsem zastáncem toho a doufám, že moje dcery taky nebudou, ale i když donesou totetování, tak je nezabiju že jo (smích). Prostě je to trend, je to moderní, je to stejný jako dřív bývaly dlouhy vlasy, že chlapy začali nosit, tak dneska je tetování že jo. Když ho bude někdo mit, tak ho bude mít no. Ale dobře, klidně dyš to pomůže image kapely nechám si klidně něco vytetovat na prdel, i když to asi nikdo neuvidí (smích). A zase takovej exhibicionista, že bych se na koncertech odhaloval nejsem. Líbí se mi tetování, třeba na holkách. Když maj nějaky pěkny malinky tetování 5 cm na ramínku, na krku, na prdelce, na prsách nebo tak, neřeknu, ale takovy tetovaní přes cely záda I love you, nevim třeba Věro… tak za pul toku s tou babou nemusíš byt a co s tim tetováním… ???

A když ti odpovím co a já tetování jako přímo na sobě, řeknu ti to tak, kdyby se mi to na mně libilo, tak už to mám. Nosil sem třeba 5 let náušnici, po 5ti letech sem přišel na to, že je to blbost a sundal sem ji. Na druhou stranu, nebráním se ničemu, mám takovej názor, že člověk má zkusit v životě všechno.jediná věc, kterou nikdy asi nezkusim v životě, nebo ne asi, ale určitě je sex s chlapem (smích). Ale jinak zkusim všechno, zkusil sem nějakou drogu, zkusil sem všecko možny atd. ale prostě ten sex ne (zase smích).

Radek: Takže Hugošu, jakej sport teda provozuješ dneska aktivně?

Hugoš: Podívej se, ve volných chvílích tenis, když je teda čas s bráchou, i s klukama z kapely občas, na Viktorce a v Kozlovicich, sem tam kolo, ale to už dneska není pravda, dřív jsem taky aktivně běhal, ale jak říkám - dřív. Dneska už není moc času, nebo spíš se po práci tak nějak nechce. Ale ne že bych vůbec nesportoval, to ne, rád si zahraju FIFA 2008 na compu a hodně sleduju sport v televizi, hlavně teda fotbal, hokej, formuli 1 a MOTO GP, ono se u toho člověk tolik nenadře.


Radek: No a když se vrátíme k těm formulím, tvůj oblíbenej tým v F1?

Hugoš: No pochopitelně Ferrari už asi 10 let, samožřejmě Šumi, ale ten už dva roky nejezdí, takže Massa.Raikonnena moc nemusím. Dost mně sere, jak to letos dopadlo, i když to byl zajimavej šampionát, ale holt dopadlo to, jak to dopadlo. Myslím, že příští rok bude o titul bojovat Massa, Hamilton a Alonso, no uvidíme.


Radek: Jestli to správně chápu, když se chceš odreagovat, odpočinout si, pustíš si sport v televizi?

Hugoš: No odpočinout ani ne, já se u toho vždycky naseru(smích).

-Prohlížení starých fotek -

Radek: Je nějakej muzikant se kterým to táhneš od nepaměti?

Hugoš: Kdybych měl říct, se kterým z muzikantů to táhnu od začátku i když tak nějak pasivně, hráli jsme spolu v několika kapelách, tak bych asi řekl mojeho staršího bráchu Marka.

Radek: A brácha nikdy nebyl ve Fórákách?

Hugoš: Ne, nikdy tam nechtěl jít, mohl tam být, ale nechtěl. Hraje výborně na bassu, ale prostě nechtěl dělat komerční muziku, takže nešel. No a jinak s Mojmírem Holíčkem si občas zahrajem, když je nějaký to výročí. Taxa mi taky hodně dala, co se týká muzikantské stránky, byla to vlastně první vážná kapela, ve které jsem zpíval.


Radek: Co tě dokáže v životě naštvat?

Hugoš: Cokoli!!! Mně dokáže nasrat cokoli.

Radek: A rozlišuješ to nějak na muziku, nebo osobní život?

Hugoš: Mně když někdo nasere, tak mně prostě nasere!!!


Radek: A seš ten typ, když ti něco nevoní, tak to řekneš rovnou?

Hugoš: Pokud je to možný, tak jo. Nebo spíš takle: jsem dost trpělivej člověk, ale když mně někdo točí soustavně a delší dobu, tak vybuchnu a to potom poslouchá půlka Přerova, protože, když tě někdo sere soustavně jednou věcí pořád dokolečka, tak přeteče ten kalíšek trpělivosti, vybuchnu a kolikrát je mi to až líto.

Radek: Máš nějakou písničku, kterou bys chtěl zpívat nebo protlačit do repertoáru?

Hugoš: Tak vlastně, kdysi se udělala písnička od Dogy - Nejsi nevinná, protože ta mi fakt sedla, pak Highway to Hell, tak za to jsem byl tenkrát moc rád a nedám na tyhle dvě věci dopustit. No a teď jedna z posledních, co jsme udělali, tak je od Nazareth Dream On a ta se mi fakt moc, moc líbí. No a taky bych si rád dal něco od Nickelback, někdy, teda pokud to bude pro nás hratelny.

Radek: Kterou písničku z vlastní tvorby nejraději zpíváš, nebo která se ti nejvíc líbí?

Hugoš: Tak Bigbít je celkem dobrej, no a pak ty starý jako je Nebreč, Růže ….jo a taky bych neměl zapomenout na Rosťovu věc Křídla ptáků, to mně celkem mrzí, že nehrajem, ale jsou tam potřeba dvě kytary, s jednou je to v podstatě nehratelny.

Radek: Nepřemýšlíte o tom, že byste přibrali ještě jednoho kytaristu?

Hugoš: Určitě ne, bylo by to jen na škodu, myslím, že Boroš je výbornej muzikant a stíhá všechno v pohodě a je těžký postavit vedle něj ještě jednoho Boroša(smích). Stíhá zahrát i s jednou kytarou písničku, kde jsou dvě a lidi to nepoznají. Určitě stačí jedna kytara. V podstatě kvůli Borošovi jsem šel zpátky do FORUM II, takže si za ním jako za muzikantem stojím. S jinýma pseudomuzikantama, kteří ve FORUM II působili, bych do toho nešel, s Borošem jo.

Radek: Máš nějakou písničku, kterou jsi nikdy nezpíval a chtěl by sis ji zazpívat s Forumem?

Hugoš: Těch je…………….. to je taková otázka………to je fofr na mně, člověče….. já si nevzpomenu teďka konkrétně……., ale takových písniček je hrozně moc, ale vím, že si je nikdy nezazpívám, protože jsou nehratelný pro kapelu v našem složení, prostě bysme museli nabrat dalších X muzikantů, aby se to dalo vůbec zahrát. Prostě technicky to není možný v tomhle složení zahrát. Navíc nevím, jak bych to zazpíval, nikdy jsem to nezpíval, takže by to možná byla katastrofa už jenom ten zpěv(smutný úsměv). Teď si na jednu vzpomínám, třeba jsem chtěl hrát Haven od Braye Adamse, ale tam jsou flétny, trubky, smyčce a tak, takže nereálny, ale pěkná věc, si myslím.

Radek: Nebojíš se ve zpívání experimentů, třeba jak jste si dali hned bez zkoušky Dream On minule?

Hugoš: Podívej, já ti to řeknu takhle: když hrajem v létě třeba na nějakým fleku, kde dojde 700, 800 lidí, já mám trému pokaždý. První sérku mám trému vždycky. Kluci mi to nevěří, ale je to tak. Ono to po třetí, čtvrté věci ze mě opadne, je to neuvěřitelný, že i po tolika letech v různých kapelách je tam pořád tréma, ale je to tak.

Radek: Máš strach někdy z toho, že nějakou písničku špatně zazpíváš, nebo nezazpíváš vůbec?

Hugoš: My se vždycky s klukama dohodneme, co se bude na zkoušce dělat za věci, já se tady zavřu, zkusím to a pokud to není aspoň přijatelně zazpívany, vykašlem se na to. Takže v podstatě děláme věci, o kterých víme, že je solidně zahrajem a zazpíváme, nemá cenu se pouštět do něčeho, co je předem prohraný, nemyslíš?

Radek: A naopak, je písnička, o které jste si mysleli, že to bude bomba a po čase se ukázalo, že to lidi nevzali???

Hugoš: Moc, zase jich bylo moc….. Ono při těch kvantech věcí, co jsme už hráli se vždycky nějaká chybka vloudí. Je těžký odhadnout, co se lidem bude líbit a co ne. Je to těžký, vybereš dvacet věcí, z toho projde deset tím sítkem kapelním, ty nazkoušíš a na konec hraješ tři. Možná je to škoda, protože dejme tomu v Prosenicích některý věci lidi nechtějí, ale dojedeš do Troubek, do Tovačova a tam by je přijali, jenže jak najít ty, který budou dobrý. Myslím, že to takle dělají všechny kapely, je to taková přirozená selekce.

Radek: Které místo, myslím, kde hrajete, je taková bašta bigbítu????

Hugoš: Jednoznačně Veselíčko, teda v létě, bývaly to Prosenice, ale tam už je s letníma bigbítama bohužel konec. Taky dost záleží na pořadateli. Teď hodně hrajeme s Květošem Topičem a ten se fakt umí o lidi i o kapelu postarat a to je někdy mnohem důležitější, než místo, na kterým hrajem. Měli jsme i případ, kdy byla návštěvnost asi 700 lidí, u bifáče fronta až někam do lesa, pomalu a pořadatel nám donesl studený párky v krabici jak pro prasata jako večeři. Tak Boroš nelenil, kopl do té krabice a rázem se párky válely na place před náma. Takže i takovýhle zkušenosti máme s pořadatelama, a o to líp se nám hraje pro ty opravdu dobrý. Prostě mně sere, když tě pořadatel bere jen jako výrobní prostředek a na to, jak se ti hraje, nebo jak se na konkrétním místě cítíš, tak na to sere. Přece ti lidi nechodí na pořadatele, ale na kapelu, ne? To je taky odpověď na předchozí otázku „ co mně dokáže fakt nasrat!!!!"

Radek: Já teda vyberu další otázku, moment, nějakou zajímavou……

Hugoš: Hlavně nějakou nepřeskoč, to by byla věčná škoda (smích), no tak co je na řadě???? Šup sem s tím…..

Radek: Jak bys zhodnotil úroveň bigbítu před těma 10-ti, 15-ti rokama a dnes?

Hugoš: Ono, to máš tak, to jsou takovy vlny jednou za dva, tři roky. Jde to, všechno je v pohodě a najednou z ničeho nic začne chodit čím dál tím míň lidí. Přemýšlíš o tom, kde se stala chyba, ale ona se žádná nestala. Prostě chvilku trvá, než nastoupí další generace. Takle se to opakuje poměrně pravidelně, teda aspoň, co jsem zaregistroval. No ale abych odpověděl na otázku: dřív chodili ti samí lidi klidně i deset let, ale dneska je to „BAVÍ" 2,3 roky a pak se objeví noví. Takže v tomhle bych viděl hlavní rozdíl. I když řekl bych, a doufám v to, že se ten bigbít začíná zvedat trošku nahoru, myslím si, že jsou lidi už přesycení těma věčnyma diskotékama a chtějí se bavit trochu jinak a začíná jim vyhovovat ta klasická venkovská zábava, aspoň je to můj pocit. Podívej se, naším cílem je přivést tu mladou generaci k tomu rocku jo, protože těch diskoték, techna a housu je všude plná prdel, ale rocková muzika, myslím živá, se dneska hraje málo kde. A byla by přece škoda, aby ti mladí lidi už skoro nevěděli, co je to rock! A aby vymřeli rockoví fanoušci, tak to je teda pěkně v hajzlu. Vždyť to je nejkrásnějíi muzika na světě. Já vím, jsem zaujatej, to je jasný, ale řekni, není to tak? Dneska není problém udělat hudbu s pomocí techniky takovou, aby byla bez chyby, ale přece to krásny je na živé hudbě to, že občas tam uděláš nějakou chybku, že to hrajou živí lidi a ne nějakej posranej počítač. Chápeš, o čem mluvím? Prostě živá hudba je živá hudba, ať je to dechovka, klasika, nebo rock, to je jedno. A myslím, že lidi už mají dost té přetechnizované hudby, která je všude okolo, chtějí slyšet živý muzikanty a to je moc dobře.

Radek: Zažili jste nějakej špatnej kšeft s kapelou za tu dobu, co tam jsi?

Hugoš: Jéje, těch bylo. Klidně se stalo, že přišlo třeba jenom padesát lidí, nebo sedmdesát. Bylo špatný datum, nebo špatná konstalace hvězd, či co, ale stalo se to mockrát. Jenomže my jsme se to snažili vždycky dohrát, bez ohledu na to, kolik tam bylo lidí a to si myslím, že nás udrželo tam, kde jsme, že jsme to nevzdali. Ti lidi, kteří tam byli, se většinou úžasně bavili, věděli, že hrajem jenom pro ně. Ne pro 300, 500 lidí, ale jenom pro ně a myslím, že toho si dokážou vážit. Většinou to byla Karlova zásluha, my jsme měli kolikrát tendenci to zabalit, ale nakonec jsme to dohráli a bylo to super. Vždycky nás, holomek, ukecal a stálo to za to. Tak asi tak, no.


Radek: Viděl jsem, že po dvoře ti skáče pes, tak teda tvoje oblíbený zvíře pro domácnost????

Hugoš: Pes a myš(smích). Náš pes je totiž výbornej lovec myší(smích). On je naučenej tak, že obstojí dobře i jako kočka(prostě pořád smích). I když teď na něj nemám moc času, ale on mně zase pokouše a bude klid(zase smích). Cesárek je prostě zlatej.

Radek: Takže váš pes se jmenuje Cesar?

Hugoš: Jasně. My jsme k němu přišli tak, že jsme si v Profitu přečetli inzerát: Darujeme hodným lidem(což pochopitelně jsme) štěně menšího vzrůstu. Tak jsme tam rovnou jeli, někde k Uničovu, myslím. No a tam bylo nádherný štěňátko opravdu menšího vzrůstu, ale když jsem se zeptal jako rádoby znalec, kolik je mu měsíců, jestli dva nebo tři, řekli nám, že 14 dní. Takže dneska má 45 kilo a v kohoutku asi 70cm. Prostě menšího vzrůstu(smích).

Radek: Vidím, že odpaluješ jednu od druhé, jak je to se zpěvem a kouřením, nezakázal ti doktor kouřit???

Hugoš: Jasně, že zakázal, ale to snad všem ne? Prdím na něj, tělo má jít do hrobu zhuntovaný.

Radek: Jak se s Karlem a s klukama domlouváš na tom, co se bude hrát a kdo bude o přestávkách mluvit?

Hugoš: Tak na to, co budem hrát máme každej takovej papírek, kterýmu se říká playlist, takže máme SKORO jasno, která písnička bude následovat, ale není to pravidlo. No a o tom, co a jak se bude říkat o přestávkách????? My už v tomhle složení spolu hrajeme pár let a známe se dost dobře, takže tam nějaký domlouvání není potřeba, prostě na sebe mrknem a víme, co se bude dít. Je to takovej šestej smysl mezi náma. Už víme, co od koho můžeme čekat. Prostě na sebe kývnem jak při hraní tak před přestávkou a víme, co bude následovat. Stačí drobný gesto a hned je všem jasno, co bude. Nikdy jsme si to nijak nedomlouvali, prostě to tak nějak přišlo přirozeně a každej ví, vo co go. To je všechno o zkušenostech. Já tvrdím, že každá zkušenost, ať je dobrá nebo špatná, je přínosem pro člověka. Jako pokud ti nikdo zrovna nevymyje palicu, tak ti zkušenosti zůstanou na celej život a vlastně celej život se učíš něčemu novýmu.

Radek: Jak se říká, co Čech to pivař, vím o tobě, že ty těch piv moc nevypiješ, tak co ty a pivo?

Hugoš: No tak pivko jedině v létě po práci tak dvě nebo tři. Já se držím hesla, proč přijímat tolik tekutin, když je v tom tak málo alkoholu, že jo???(smích) Já radši přijmu litr tekutin, kde je 5x víc alkoholu. A navíc jsem nedávno pil výborný slovenský pivo Corgoň myslím a ještě jedno, to ani nevím, jak se jmenuje a teda slovenský pivo je nade vše!!!!
 

Radek: Lepší, než český???

Hugoš: Rozhodně(smích jak sviňa) Ale teda než slovenský pivo, tak to si radši dám moravskou slivovičku.

Radek: Třeba tuhle….?

Hugoš: Je velice dobrá….

Radek: Když to vezmu z hlediska kapely, třeba Eda je vyloženě pivař, že jo…?

Hugoš: Jasně, Edovi chutná pivko, to je bez debat, ale já prostě vypiju půl litru gořalky, chodím, mluvím, dýchám, zpívám, prostě všechno v poho, ale dám si pět piv a je po mně. Ztěžknou mi nohy a ruky a neodvratně se blíží můj konec, holt tak to je. Takže radši dobrej kaléšek, než pivko. Já prostě pivo nemusím, dám si dvě na žízeň a tím to hasne.

Radek: Co fanynky, jak je to s nima od té doby, co děláš bigbít? Nějaká špatná zkušenost….?

Hugoš: Špatných zkušeností …. moc…..

Radek: … a dobrých…?

Hugoš: ..dobrých? …taky moc….

Radek: A nějaká zkušenost, která by tě obohatila?

Hugoš: No obohatila…asi né, ale fanynky, to je základ! Podívej, důležitý je vždycky, aby došly holky, kde jsou holky, tam jsou i chlapi, že jo. No a když chodí hodně holek, chodí i hodně chlapů, takže hodně lidí, no a o to přece jde. Myslím, že bez fanynek nemůže žádná kapela existovat.

Radek: Kdybys nezpíval, čemu myslíš, že by ses věnoval?

Hugoš: No to já nevím, to fakt nevím….. pro mě je hudba velice důležitá věc v životě.

Radek: A když se zeptám, dáváš přednost spíš práci, nebo muzice?

Hugoš: Dávám přednost práci, protože musím, ale kdybych měl na výběr, tak dám jasně přednost hudbě. Mně hudba od mých 14-ti, 15-ti let hrozně naplňuje a já bych ji dělal strašně rád, jako hlavní práci nebo zaměstnání, jak chceš.

Radek: Ale kdybys o hudbu nikdy nezavadil, fakt nevíš, co bys dělal?

Hugoš: Možná bych………….možná bych byl vášnivej krasobruslař, nebo hokejista nebo cyklista nebo soustružník(smích). Ale muzika mně chytla někdy ve třinácti, čtrnácti letech, já si to bez ní neumím představit. Prostě pro mě je muzika úhlavní nepřítel a přítel zároveň, já nevím, jak bych ti to vysvětlil…..

Radek: Myslíš, že kdybys skončil ve ForumII, že by se ozvala nějaká jiná kapela, abys k nim šel?

Hugoš: Tím jsem si skoro jistej. Když jsem tenkrát skončil, měl jsem několik nabídek, ale víš jak, ti byli takoví, ti zase makoví, nakonec jsem zpíval nějakej čas v plesové kapele, no a pak s Borošem v Holešově v Elko Bandu. Takže myslím, že nějaká nabídka by zase přišla, ale spíš já bych do toho asi už nešel.

Radek: Řekl bys mi něco o charakteru muzikantů, co s tebou hrají ve Forum II?

Hugoš: To je hrozně složitá otázka. Mně nepřísluší někoho hodnotit po charakterové stránce, každej člověk na to může mít jinej názor. To je fakt těžký. Já bych měl proti každýmu z nás určitý výhrady, ale to oni na mně taky. Zase na druhou stranu, my se známe spoustu let, takže víme i jakej kdo je, ale myslím, že to sem nepatří. Prostě každej máme nějaký dobrý i špatný stránky. Na to ať si lidi udělají názor sami.

Radek: Proč Forum natočilo polslední desku v 98 roce, proč už dávno není nějaká další???

Hugoš: Na tuhle otázku je jednoduchá odpověď. Všechno se točí okolo peněz a ty my nemáme. A než natočit desku, která se nebude dát poslouchat ani při třech promile někde ve sklepě, to radši nebudeme točit nic. Buď bude kvalitní deska, což ovšem znamená investování spusty peněz, nebo nebude nic. Prostě všechno se točí kolem prachů.

Radek: Jak vlastně vznikají znělky na konci sérií, to vybíráte spolu, nebo někdo donese nápad, nebo jak je to? Hrávali jste Po kalíšku, pak zas něco, teď zas něco jinýho…….?

Hugoš: Teď zrovna hrajem úryvek z písničky od Marušky Rottrové - Skořápky ořechů, s tím přišel Boroš a myslím, že se tentokrát úžasně trefil. Ale těžko říct, co bude příští rok, třeba přijdeme s něčím novým zase, nechte se překvapit, lidi.

Radek: Já ti moc děkuju za rozhovor. Otázky jsme vyčerpali a slivovičku vypili. Co by jsi na závěr vzkázal lidem?

Hugoš: No tak já myslím, že slivovičky není nikdy dost(smích). Ale vážně - lidičky, jsme moc rádi, že chodíte v tak hojným počtu a doufáme, že Vám to ještě dlouho vydrží. My se budeme snažit udělat všechno proto, aby jste na naše bigbíty rádi chodili. Moc dobře víme, že Vy jste to, co drží kapelu tam, kde je. Takže Vám moc děkujem za přízeň a choďte dál tak, jako dosud. Vaši Fóráci

TOPlist